|
| |
|
|
Historický výskyt kůrovcovitých brouků v lesích Šumavy a možnosti jeho studia v sedimentu šumavských jezer
Vytisková, Markéta ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou kůrovcových kalamit v lesích NP Šumava, zejména gradacemi lýkožrouta smrkového (Ips typographus), a možnostmi využití paleolimnologických metod pro studium historického výskytu kůrovcovitých brouků v této horské oblasti. Význam subfosilií brouků v jezerních sedimentech pro posuzování vývoje přírody a oživení v minulosti roste a byl potvrzen výskyt zachovaných zbytků těl kůrovcovitých brouků v sedimentech jezer, kam byli kůrovci strženi větrem či vodou z povodí. Pro možné stopování cyklického výskytu kůrovcových kalamit v šumavských lesích v minulosti bylo jako nejvhodnější lokalita vytipováno zazemněné jezero Stará jímka. Cílem práce bylo jednak shrnutí poznatků o roli smrčin v šumavské přírodě a charakteru a důsledku kůrovcových kalamit pro tyto porosty, jednak důkladná rešerše literárních pramenů zabývajících se subfosilními zbytky brouků v jezerních sedimentech a jejich paleoekologickou interpretací. Klíčová slova Šumava, smrčiny, kůrovcovití, paleolimnologie, subfosilní zbytky brouků, Stará jímka
|
|
|
Povrchová aktivita osmi běžných druhů chvostoskoků ve smrkových lesích a na pasekách po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, Česká republika
Brůhová, Jindřiška ; Rusek, Josef
Povrchová aktivita osmi epigeických druhů chvostoskoků byla studována ve smrkových lesích živých i odumřelých a na pasekách Národního parku Šumava, Jižní Čechy, Česká republika. .i.Lepidocyrtus lignorum, Leidocyrus cyaneus, Pogonognathellus longicornis, Tomocerus minutus, Tetracanthella stachi. Allacma fusca, Emtomobrya nivalis, Dicyrtomina minuta./i.. Ke studiu vlivu odumření smrkového lesa po kůrovcové kalamitě a na pasekách bylo na každé z 9 lokalit umístěno 5 zemních pastí v období léta a podzimu. Materiál, zahrnující 79 435 jedinců, byl vyhodnocen pomocí neparametrického Kruskal-Wallis testu. Takto byly srovnány jednotlivé lokality a roční období. Complete linkage (Euclidean distances) cluster analysis byla použita pro srovnání všech lokalit mezi sebou.
|
|
|
Půdní makrofauna horských smrčin na Šumavě a její ovlivnění probírkovou těžbou
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
Společenstva půdní makrofauny (žížalovití, mnohonožky a stonožky) byla studována ve třech zvláště chráněných horských smrkových porostech Šumavy v letech 2000-2003 metodou půdních vzorků, s cílem stanovit jejich kvalitativní a kvantitativní parametry. Studované smrkové lesy vykazovaly chudá (abundance 7,7 - 61,3 ind.m-2), avšak velmi specifická společenstva žížal tvořená 2 až 4 acidotolerantními epigeickými druhy. Obdobně společenstva mnohonožek vykazovala velmi nízké hustoty (1,6 - 44,8 ind.m-2 ) a nízké počty druhů. Hustoty populací stonožek dosahovaly 41,1 - 206,4 ind.m-2, přičemž jejich společenstva byla tvořena převážně zástupci zemivek z řádu Geophilomorpha. Porovnání ploch bez zásahu s plochami se selektivní těžbou smrkových stromů ukázalo negativní vliv lesního hospodaření na populace mnohonožek a stonožek. Hustoty populací obou skupin a rovněž druhové spektrum mnohonožek byly podstatně nižší na těžené ploše na lokalitě Trojmezná. Naopak vyšší populace žížal byly zjištěny na těžených plochách, pravděpodobně následkem změn v bylinném patře a opadu, ke kterým dochází v souvislosti s vykácením stromů.
|
|
|
Earthworm communities in spruce forest soils - effects of some natural and anthropogenic factors
Pižl, Václav
Earthworm fauna was analysed and compared in 22 natural and man-made spruce forests located in seven regions of the Czech Republic. 14 species of earthworms were identified; among which acidotolerant epigeic species Dendrobaena octaedra, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Dendrobaena vejdovskyi and Lumbricus rubellus were most frequently recorded. Poor earthworm communities (1-4 species, density 1,2 - 38,4 ind.m-2) inhabited majority of sites. Nevertheless, strong differences occured in their species composition reflecting both the geographical position of sites and the origin of individual forests. Higher density and/or per-site number, of species were always connected with the presence of specific habitats such as water sources, brooks, wood or bark heaps, etc. Earthworm faunas in damaged mountain spruce forests tended to be more abundant than in undamaged forests and to have higher number of species. Denser earthworm populations developed at sites where dead trees were left than at clear-cut ones.
|
|
|
Comparison of soil nematode communities in spruce forests of the Žofín woodland area (Novohradské hory Mts.) and the upper Vydra river basin (Šumava Mts.), Czech Republic
Háněl, Ladislav
Soil nematodes were studied in two spruce forests at the Žofín National Nature Reserve and in three spruce forests of the upper Vydra river basin, National Park Šumava, in South Bohemia. The total mean abundance of nematodes in the spruce forests ranged from 863 to 4877x10 3 ind.m-2 with variation from 231 to 6947x10 3 ind.m-2 on individual sampling dates. The most abundant nematode genera were root-fungal feeding Filenchus (48,3% of all nematode individuals in the spruce forests studied), bacterivorous Plectus (11,2%), and omnivorous Eudorylaimus (8,5%). The lowest abundance but the greatest variety of nematodes was found in a waterlogged spruce forests at the Žofín Reserve whereas the greatest abundance of nematodes occurred in the spruce forests of the Vydra river basin. The nematode fauna in the two regions compared showed particular differences, especially in the groups of bacterivorous, plant parasitic and predatory species.
|
host ::
RSS.